Táborská republika

Národní umělec Václav Kaplický tíhl k husitství už od dětství, neboť s krajem táboritů je spojen od svého zrození. Světlo světa spatřil totiž na samotě Červený Dvůr v domku postaveném z kamenů pobořeného Kozího Hrádku – místa, kde kázal Jan Hus. Zřejmě proto už ve svém prvním historickém románu Kraj kalicha sáhl po látce z husitství a vrací se k ní opět po více než dvaceti letech v Táborské republice, jež je autorovým dílem nejzávažnějším i nejrozsáhlejším. Po mnoho let shromažďoval autor obsáhlý materiál, na jehož základě vytvořil myšlenkově bohatý, mohutný celek románové kroniky. Zachytil v ní dramatické události, které v letech 1420–1452 probíhaly v centru nejradikálnějšího křídla husitské revoluce, jímž byl tehdejší Tábor. Kaplický zde však nezobrazil pouze život v tehdejším Táboře, ale vykreslil i situaci celé země a přispěl tak osobitým způsobem k vytvoření představy jedné z nejslavnějších epoch naší národní historie.