Syndrom mizející plíce (malý formát)

Holubova „biologická“ obraznost v Syndromu mizející plíce s sebou nese dvojí účinek: zasvěceným poskytuje naprosto konkrétní představu, od niž mohou odvodit náležité tertium comparationis, nezasvěceným se jeví jako druh magie, jako zaklínadlo, jímž se lze přenést do tajemného, neuchopitelného a neuchopitelného světa. I když – jak je u holuba běžné – onen tajemný svět máme v nejbližším okolí.
Třebaže celá struktura Syndromu je – takříkajíc- biologická, vytvořil holub obrazné pojmenování, jež netřeba dešifrovat. Jeho tomogram současného člověka či spíše současného lidského společenství znamená naléhavý signál: je třeba závažné zákroky neodkládat, , pacient je opakovaně ohrožen – a poezie není němá.