Svatební cesta, Tchýně

Dva klasické příběhy (Svatební cesta, 1872; Tchyně, 1895), jejichž společným námětem je manželství a vliv, jaký na ně může mít tchyně.

Přestože se román klasika belgické literatury Charlese De Coster jmenuje Svatební cesta, autor se v úvodním věnování přiznává, že by jej raději nazval Tchyně. Vypráví o překážkách, jež soužití dvou mladých lidí klade do cesty tchyně, „jedna z oněch zlých egoistek, které z ženy mají jen její chyby a které patří k žárlivým, bláhovým, zlomyslným a pitvorným stvořením“. Mistrně vyprávěné drama přerodu sobecké mateřské lásky v nenávist k vlastní dceři, která se v manželství matce odcizila.

Významný brazilský klasik Aluísio Azevedo navozuje v prvé kapitole románu Tchyně obvyklou atmosféru svárů, kterou v mladém manželství působí tchyně, avšak v podstatě jde o úvod ke svérázné teorii manželství a lásky, již v podobě rukopisu odkazuje matka své dceři, když se matka stává tchyní. Tato žena, jejíž manželství ztroskotalo, a to nikoli pro nevěrnost jednoho či druhého partnera, radí, aby si každý z obou partnerů hledal „manžela či manželku své duše pryč a daleko od manželského lože“.