Podivíni

Milostná zápletka mezi hezoučkou Soničkou, trávící své dny nudou a sněním o krásném ženichovi, a elegantním petrohradským floutkem nemůže mít jiné vyústění, než jaké jí připravil autor: neboť kruh podivínských lidiček zapadajícího světa, kteří už dožili svůj věk a nemají společnosti co dát, rodí i podivínské vztahy a podivínská řešení. Panovačnost a hrabivost, tupá nevzdělanost, zrůdnost schopná i vraždy, a nade vším trapná prázdnota života - to jsou momenty posouvající děj k dramatickým rozuzlením a hrdinku k touze zaplatit za změnu třeba i osobní obětí: "Třebas záhubu, třebas hořké slzy, ale žít! žít! žít!"