Lid se dovede bít

Dějiny našeho národa jsou v celém svém průběhu poznamenány řadou krvavých zápasů a bojů. Mnohokrát proběhla válečná litice našimi zeměmi, ničila výsledky pilné práce předků, kosila lidské životy. Mnohokrát museli čaští lidé sáhnout ke zbrani a bít se - doma i v cizině. Antologie editora Františka Bernharta si vzala za úkol ukázat čtenáři, jak je otázka brannosti vylíčena v české próze, v dílech význačných českých spisovatelů. Jako antologie nemůže a nechce být úplná a vyčerpávající. Jde jí také o něco jiného. Jde o to, podat typické ukázky, v nichž je nejlépe vyjádřeno myšlení a cítění lidu, jeho postoj k vojenské službě v dané historické epoše.
Editor antologie rozdělil látku do tří větších celků. První část zachycuje slavné bojové tradice české minulosti. Vyvstává před námi doba husitská, kdy prostý lid ukázal celému feudálnímu světu, jak se dovede bít, vystupují tu tvrdé postavy selských rebelů, ožívá tu kvas i boj roku 1848 v Praze i na venkově. Druhá část zachycuje vojnu, jak ji v době národní a sociální poroby cítil český pracující člověk. Třetí čas pak patří současnosti. ohlas revolučního rokou 1905, hrdinové rumburské vzpoury v roce 1918, protifašistický odboj a armáda socialistického Československa. To vše se zračí v povídkách a výňatcích z děl více než dvaceti autorů a autorek jako např. Alois Jirásek, Václav Beneš Třebízský, Jaroslav Vrchlický, Jakub Arbes, Ivan Olbracht, Jaroslav Hašek, Jaromír John, S. K. Neumann, Marie Majerová, Marie Pujmanová atd.