Když papyry promluvily

Helénistický Egypt představuje téměř tisícileté období od r. 332 př. n . l. do r. 642 n. l., od doby Alexandra Velikého až po muslimský vpád. Je to úsek historie, který právem můžeme nazvat uzlovým bodem světových kulturních dějin. Zde se stýkaly všechny kulturní oblasti rozložené kolem Středozemního moře, ať už evropské, asijské či africké, zde končil starověk a začínal středověk.
Autorka nabízí fakta a solidní závěry vyplývající z ověřeného materiálu: z bohatých a rozmanitých nálezu řecky psaných ostrak a papyrů. Nalezneme mezi nimi nejen zlomky uměleckých děl, historické dokumenty, úřední a právnické listiny, ale i školní úlohy a soukromou korespondenci.
V papyrech se mluví o všech vrstvách obyvatel helénistického Egypta: o bezejmenných otrocích i o legendární Kleopatře; o Egypťanech, Řecích, Římanech, Židech; o žáčcích zápasících s prvními písmenky i o vědcích alexandrijské školy; procházíme celou zemí od středomořského pobřeží až do oáz v poušti a na své pouti se setkáváme s nespočetnými historickými památkami, s celou tisíciletou historií helénistického Egypta.