Epikurova zahrada, Thais

Dvě díla z let 80. a počátku let 90., odrážející Franceovu skepsi a nevíru v racionální a ethické hodnoty předkapitalických formací i buržoasní společnosti. Ve filosofických úvahách a essayích "Epikurovy zahrady" odmítá autor klamné iluse a ideály, jež nejrůznější theoretikové - od prvokřesťanských asketů přes středověk scholastiky až k sociologům 19. stol. - předkládali lidstvu k věření, a dospívá k závěru, že "není víry bez fantasmagorických představ a není víry, která by nebyla zmítána ustavičnou pochybností, nedůvěrou a nejistotou". Ze stejné myšlenkové atmosféry vychází "Thais", "filosofická pohádka", jejíž námět je vzat ze starověké Alexandrie. Hlavním úmyslem autorovým bylo nikoliv vzkřísit alexandrijský svět, jak se domnívala soudobá kritika, nýbrž "shromáždit rozpory, ukázat antinomie, radit k pochybování, k prostotě srdce i ducha".