žáner:
autor:
rok vydania:
1999
počet strán:
706
väzba:
pevná
stav:
mierne narazený roh knihy
kusov na sklade:
0
Ľutujeme, položka už nie je skladom.
Velmi čtivě napsané vyprávění o historii psychologie. Autorovi se podařilo spojit novinářskou srozumitelnost s velkým množstvím informací o psychologii.
Vznikl tak nezjednodušený a zajímavý příběh o objevování lidské duše. Jednotlivé psychologické teorie podává autor jako vyprávění o konkrétních osobách a jejich práci. Autor sleduje rozvoj psychologie i podle jejích jednotlivých disciplín. Postupně se věnuje psychologii osobnosti, vývojové a sociální psychologii, psychologii vnímání, zkoumání motivace a emocí, kognitivní psychologii a nakonec psychoterapii. V závěrečné části se autor zabývá problémem zneužitelnosti psychologie. Předkládá příklady zneužití psychologie ve výchově, reklamě, soudnictví a zamýšlí se nad některými důsledky psychologického výzkumu pro dnešek. Kniha je doplněna bohatým poznámkovým aparátem a rozsáhlým rejstříkem.
Z Prologu
Stěží se najde významné téma dnešních učebnic psychologie, které by nepředjímali, alespoň v zárodečné podobě, řečtí filozofové. Ještě úchvatnější je, že měli stejný cíl jako současní psychologové: objevit skutečné příčiny lidského chování - ty neviditelné procesy, které se odehrávají jako reakce vnějšího dění a dalších podnětů.
Toto hledání vyslalo řecké filozofy na intelektuální pouť do neviditelného světa vědomí - do vnitřního vesmíru, dalo by se říci. Od jejich časů až do současnosti badatelé pronikali stále hlouběji na neprobádané území a do nezmapovaných pustin. Byla a stále je to podnětná a poučná cesta, jako každá expedice, která objevuje neznámá moře a pevniny, jako každá vesmírná mise na vzdálené planety, jako každý astronomický průzkum hranic času a známých světů.
Jací muži (a v posledních desetiletích i ženy) cítili potřebu hledat, co se skrývá v rozsáhlém a neviditelném kosmu lidské mysli? Jak uvidíme, jednalo se o osobnosti všech povah: byli to osamělí asketové i požitkáři milující dobré jídlo, horečnatí mystikové i tvrdohlaví realisté, reakcionáři i liberálové, hluboce věřící i přesvědčení ateisté - seznam protikladů by byl nekonečný. Ale v jednom se tito kolumbové lidského vědomí sobě podobají: všichni jsou svým způsobem zajímaví, impozantní, a dokonce trochu nahánějí strach. Když jsem četl životopisy a dílo každého z nich, znovu a znovu jsem byl šťasten, že jsem je mohl poznat, že se mi dostalo cti sdílet jejich životní osudy. Spoluprožívání jejich dobrodružství mě nesmírně obohatilo.