Zátiší s kytarou

V třetí knize Viery Švenkové, románově koncipovaném Zátiší s kytarou, pozná mladý muž mladou ženu, student Ivan studentku Danielu. Ze vztahu, jenž je obklopen tesklivými tóny, promísenými ovšem zřetelně současným rytmem, se postupně vyvine skutečná láska, kterou podle všeho není s to narušit ani dočasné odloučení této sympatické mladé milenecké dvojice. Sen o lásce se mihotavě střetává zprvu s pouhou hrou na lásku a teprve s postupem času roste – nevtíravě a samozřejmě – ve víru a důvěru ve společné žití. Křehký, v ničem nepodbízivý milostný příběh Viery Švenkové vyúsťuje v harmonicky střízlivý, lidsky naprosto přirozený a nanejvýš důstojný, citově oboustranně vyvážený obraz nejednostrunného štěstí, v prózu čistého obsahu, tolik procítěného snad právě jenom ženským srdcem.