Černé kouzlo, Barbarská svatba

Dva romány vyprávějí odlišně laděné příběhy člověka, který se ocitl v mezní situaci.
Černé kouzlo je sarkastickým autoportrétem antihrdiny, jehož jediným programem je odcizení a sebezničení. Příběh je zároveň kritikou francouzského měšťáctví v době alžírské války.
Barbarská svatba je ořesným příběhem beznadějné vášně syna k matce, která jej odmítá, protože je plodem jejího brutálního znásilnění v mládí. Čtyřicetiletý autor vypráví strhujícím, expresivním způsobem, který si vynucuje účast a dotýká se citů čtenáře.