Vittoria Colonna

Šestý svazek Spisů Jaroslava Vrchlického obsahuje básnické sbírky "Vittoria Colonna", "Staré zvěsti", "Perspektivy", "Fresky a gobeliny", které patří k vrcholným číslům básníkovy produkce.
Titulní báseň "Vittoria Colonna" je jednou z nejpůsobivějších reflexivních básní Vrchlického, v níž vystupuje prostě lidská, vroucí úvaha o základních věcech života i smrti. Je to básnický román Michelangelovy lásky k italské básnířce Vittorii Colonně. V básni se střídá osobní pesimismus básníkův s pevnou vírou v lepší osud lidstva, kdy zvítězí věda a vzdělanost nad barbarstvím. Tento básnický román, oslavující umění a genia, je zároveň i hymnem na ženu a lásku.
Další sbírky "Staré zvěsti", "Perspektivy", "Fresky a gobeliny", jsou souborem básníkovy epiky osmdesátých let. Jejich společnou ideou je básníkův soucit k slabým a bezmocným, jeho odpor ke všemu násilí a utlačování, jeho víra v myšlenkový růst lidstva. Poslední sbírka pak je oslavou lásky, krásy, přírody a dobra, je vyvrcholením optimistické linie epopejních sbírek Vrchlického v osmdesátých letech. Znamená však už i překročení tohoto vrcholu, když na sklonku osmdesátých let se začaly klást do života Vrchlického první stíny, podporované jeho tehdejšími krizemi citovými, které pak později, v letech devadesátých, naplňují jeho život básnické sbírky. Zatím se však ještě básník chrání chmurným pohledům na svět, nechce se jim poddat, brání se jim veškerou silou svého optimismu, oddaluje je od sebe, ale přece jim podlehne, i když jen dočasně.