Válčení civilistovo

části knihy "Válčení civilistovo", "Elbasan" a "Bragodža" shrnují prosaickou literární žeň zážitků S. K. Neumanna z první světové války. Třebaže po prvé vyšla poměrně dlouho po zakončení válečného vraždění, odlišuje se ostře od ostatní "válečné literatury" té doby svou lidskou prostotou a upřímností, s jakou se SKN držel svého úmyslu nenapsat nic jiného než "prostou historii svého mimikry v prostředí vojenském a válečném". V těchto vzpomínkách na svou válečnou historii nedobrovolného "výletu" na Balkán, s její kasárenskou etapou szegedskou, tábořením elbasanským a frontovým epilogem bragoždským opět poznáváme intimní i občanskou básníkovu podobu. Neumann nám v této knize řekl nejen mnoho zajímavého o sobě samém, ale i o celém tom frontovém společenství prostých vojáků Čechů, Maďarů, Srbů, Albánců, Bulharů, Rusů i Němců, vojáků i civilistů, "přátel" i "nepřátel", jež pro zájmy jiných prolévali svou krev vbratrovražedném boji.