Každý den zázrak

Bohumil Hrabal bezesporu zná život v celé jeho šíři a pestrosti a navíc se ho dovede zmocňovat jako mistrný vypravěč. Neotřelý a pronikavý pohled, jímž pod osobitým zorným úhlem nazírá svět, je charakteristický i pro povídky tohoto výboru. Motivický rejstřík, v němž se autor bravurně pohybuje, je neobyčejně bohatý, i když jeho hlavní zájem se obrací především k prostému člověku, pro kterého má pochopení, jemuž dobře rozumí a který je mu blízký. Vzdálena mu však nezůstává ani příroda, jež ho uchvacuje a fascinuje. Rád se ve svých povídkách oddává i vzpomínkám, což je typické zvláště pro ty z posledních let. Dojímá nás svými poetickými návraty do dětství a mládí, v nichž očima chlapce v námořnických šatech a se školní brašnou na zádech nám dává pohledět na dávný domov i na minulé časy. V jeho vzpomínání nechybí ani návrat k tragickým událostem z doby okupace, jež jsou vystřídány šťastnými a radostnými chvílemi osvobození. O všem tom se tedy vypráví v Hrabalových povídkách, jež si mistrným podáním, poetičností i vyzrálou moudrostí podmaní čtenáře, potěší je i okouzlí.