Ďábel z vinohrad

Jiří Šlitr (*15. 2. 1924 – +26. 12. 1969) měl odborné vzdělání pouze v profesi, kterou nikdy nevykonával: byl vystudovaným doktorem práv. Ve všech dalších oborech, jimiž se proslavil, byl samoukem. Dětství prožil v muzikální rodině. Hrál a kreslil odnepaměti, jak dokládají ti, co si pamatují. Souhry šťastných náhod ho vždycky přivedly tam, kde se dělo něco zajímavého, pokud nebyl iniciátorem toho zajímavého on sám. Jiří Suchý vypráví, že to byl právě Jiří Šlitr, kdo inicioval vznik Semaforu po Suchého nepříliš povzbudivé zkušenosti s divadlem. Všichni, kdo se Šlitrem byli, vydávají svědectví o jeho mnohostranném talentu a nevšední pracovitosti. Jeho kresby putují po výstavách a jeho písničky se zpívají dodnes. V roce 1970 napsala Alena Urbanová ve své stati slova o jeho herectví, která ovšem platí i o všech dalších Šlitrových aktivitách: „Vypadal jako talent, zrozený prostě na šťastné planetě, čeho se dotkl, to se dařilo, samozřejmě, hladce, jak vysypané z rukávu bez potu a námahy, v požehnaných chvílích. Ale jen člověk opravdu hodně naivní by mohl věřit na zázračný Šlitrův rukáv. Ve skutečnosti právě ona samozřejmá lehkost byla známkou neobyčejně vyvinutého smyslu pro cílevědomou práci, známkou píle dnes snad až staromódní, známkou tvrdé sebekázně.“ Dílo Jiřího Šlitra se řadí v souvislostech k tomu lepšímu, co přinesl obrovský vzmach kultury v šedesátých letech minulého století.