Boží muka, Trapné povídky

Dva soubory povídek a próz. Námětem prvého (Boží muka: Šlépěj, Lída, Hora, Milostná píseň - Lída II, Elegie - Šlépěj II; Utkvění času, Historie beze slov, Ztracená cesta, Nápis, Pokušení, Odrazy, Čekárna, Pomoc!) vznikajícího v období prvé světové války je podle autora "jednak válka a čekání zázraku, že pro nás dopadne dobře, jednak - na základě chybné diagnózy - domnělá smrtelná nemoc a tedy jaksi účtování se životem" Druhý soubor (Trapné povídky:Otcové,Tři, Helena, Na zámku, Peníze, Surovec, Košile, Uražený, Tribunál) napsaný v letech 1918-1920 je rovněž podle autora pokračováním prvého a jde v něm o "hledání snášenlivosti" a o "důraz, jak těžko je člověka soudit".